Marie Kliková je původem z Karlových Varů. Je zakladatelkou a zároveň předsedkyní spolku AICHA - Animal Rescue Volunteers, z.s. (kolektiv SOS zvířata v nouzi KV) .
Proč jste se rozhodla založit spolek na ochranu zvířat?
Začala jsem jako dočaskářka, jako většina z nás co mají spolek, před asi dvanácti lety. V průběhu let jsem pořádala benefiční akce, koncerty a charitativní sbírky pro místní útulky. Zřejmě proto, že přímo v Karlových Varech nikdy nebyl žádný funkční spolek na ochranu zvířat. Časem se toho nabalilo tolik, že bylo třeba utlumit pomoc ostatním spolkům a zaměřit se na lokální situaci - založení našeho spolku tak z let aktivismu přirozeně vyplynulo.
Kdy jste spolek založila?
Spolek jsem založila v červnu 2020.
Kdo všechno se na fungování spolku podílí?
Spolek funguje na bázi dočasných péčí. Lze to přirovnat k fungování na bázi pěstounské péče. Nejsme typický útulek s padesáti zvířaty na jednom místě, ale každý z nás se stará o pár zvířat, nejčastěji o 1-3 zvířata. Tím pádem se počet našich dočaskářů neustále mění podle potřeb a není stálý.
O kolik zvířat se momentálně staráte?
Momentálně je to něco kolem 20 zvířat.
Nějaké rady pro lidi, kteří si chtějí vzít pejska, či kočku ze spolku do vlastní péče?
To už je otázka, jestliže si berete první zvíře nebo si nejste jistí, jestli kočku nebo psa. Já vždy radím kočku, protože kočka je “bezúdržbová”. Psa musíte venčit, může se vám poprat atd. Kočce nasypete do misky, dáte jí tam záchodek a tím je to v podstatě vyřešené. Moje rada k adopci zvířete je ta: adoptujte si kočku, protože je méně náročná a je jich více v nouzi.
Kde berete finanční prostředky?
Máme dvě sbírkové pokladničky. Takže teď, když se blíží Vánoce, tak přemýšlím, kam je umístím. Nebo jsem dělala charitativní aukce, ale to teď hodně upadlo. Určitě znáte platformu Vinted. Takže veškeré aukce se přesunuli z Facebooku, tam už to bylo absolutně nonsense. Teď mám na Vinted stránku, kde prodávám různé věci. Je to v podstatě takový bazárek, ale tam jsou ty výtěžky v podstatě nulové. Mám štěstí, že občas potkám někoho jako jste Vy s Vaším projektem. Teď momentálně běží Běhejme a pomáhejme útulkům a bude se spouštět Kočičí Přání. S nimi spolupracujeme už delší dobu, tam nás znají. Tak teď třeba od nich nějakou podporu dostaneme. A takto to u nás funguje.
Co je na Vaší práci nejtěžší?
Nejtěžší je zvládat psychicky stav zvířat, která k nám chodí. To doufání, jestli to zvládnou nebo ne, i když jsme jim schopni poskytnout oproti běžným spolkům nadstandardní péči. Ze začátku jsme měli heslo, že u nás se neumírá a děláme zázraky, ale časem samozřejmě přibudou takové problémy, u kterých se člověk snaží, jak může a stejně nemají šťastný konec. Podle mě se dá zvládnout všechno, ale nejtěžší je ta psychická stránka věci.
Vzpomenete si na prvního zachráněného pejska?
To si pamatuji zcela přesně. Byl to kříženec ridgebacka, kterému jsme říkali Leon. Toto je moje první zachráněné zvíře celkově, když jsem byla ještě jako dočaskář.
Leon se dostal do karlovarského městského útulku s komplikovanou tříštivou zlomeninou zadní nohy, kdy mi bylo řečeno vedoucím útulku, že když pes zůstane v útulku, tak ho musí uspat, protože nemá prostor se o něj postarat a věnovat mu speciální časově náročnou péči. Ale jestli se ho ujmu, tak zařídí operaci a město vše uhradí. Leonek byl tedy u nás, a vše dobře dopadlo. Nyní je v adopci v Rakousku a má se krásně. 😊
Webové stránky spolku: www.soszviratavnouzikv.cz
Facebook: www.facebook.com/soszviratavnouzikv
Instagram: www.instagram.com/sos.zviratavnouzi.kv
Comments